Dneska ve škole jsem měla ještě s jednou holkou službu na den otevřených dveří. Měla jsem z toho radost, ale pak to stejně byla na nic...:P :/
Když jsem běžela po schodech pro klíče od tělocvičny, zakopla jsem. Spadla jsem až dolů......poprvé za život jsem cítila opravdu velkou fyzickou bolest. Ano.....občas jsem si něco udělala, měla jsem nalomenou ruku. Ale...........tohle bylo nějaké jiné. Spadla jsem na loket, který mě bolí a na který padám vždy, když mě někdo strčí a nebo zakopnu. Je to blbost padat na loket, ale já to tak prostě mám. Zvedla jsem se a brečela......
Zašla jsem si na záchod, aby mě nikdo neviděl a abych byla v klidu. Pak mi přišla sms od mé kamarádky a pak jsem šla na trénink. Na tréninku jsem byla jako tělo bez duše......nějak jsem nemohla. Je toho na mě poslední dobou moc. Tento víkend je přebor Prahy, já mám zrasenej loket a nemůžu pořádně hrát. Snažím se nestarat o známky, ale taky mě to štve. Tenhle týden se na mě sesypal. :) :/ Ale.......zítra je pátek a já se na něj neuvěřitelně netěším. :') Takže mi to nějak dodává energii.
Dneska na tréninku na mě Tomáš viděl, že mi neni dobře a říká mi
,,Co se ti tak teď honí hlavou ?"
a já ,,Že bych umřela ?"
,,Aha......a kdyby jsi chtěla umřít, tak kdy ?"
,,V sobotu v 10:00..."
,,Tak já přijdu a narvu ti míček do pusy, jó ?!"
,,Ok..."
a pak po mě střelil a já se malinko probrala...:) :/ Prostě......doufám, že tenhle týden byl poslední takhle na nic :P :/ :') Aspoň z nějaké strany......
Netěším se na zítra a doufám, že vše bude podle plánu....:') ♥
Zatím pááá šílenci....:) ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat