,,We will miss you, Teresa".....

Co udělá s člověkem jedna věta....jedna věta od člověka, kterého máte tak rádi...který s vámi byl dva týdny, staral se o vás a podporoval vás....ještě když to ten člověk řekne se slzou a při objetí....jak se pak člověku nemá stýskat ?! Jak nemá být smutný ?! to prostě nejde....
   Vrátila jsem se z akademie asi kolem pátý....v tu dobu jsem byla ještě happy....kolem sedmé mi vše došlo a slzy se objevily....od té doby nedělám nic jiného, než že brečím a vzpomínám....vždyť ještě před několika hodinami jsem běhala po kurtě s Hugem....byla jsem happy a byla jsem v mé lásce-akademii Sánchez-Casal....
                                                                                    

Jak mi už teď chybí.....ti lidé tam, ta sranda, ta námaha....ta akademie....x´( já chci zpět ! Pane bože....ať mi narostou křídla a já můžu letět zpět....xxx......co když Huga už nikdy neuvidím ? Co když mě už nikdy Al. neobejme ? Co když se tam už nevrátím ? Co když to nevyjde ?......x´( 

  ,,We will miss you, Teresa..."....x´) x´( ♥ Hugo mě touhle větou dostal....nevím jistě, jestli to myslel vážně, ale mě to stejně dojalo a vzalo.....on mě v podstatě za ty dva týdny převychoval....on mě naučil si vážit tenisu, běhat po kurtě, nebát se... myslet na to, že není důležité vyhrát, ale hrát....on mi tohle řekl a on mě vše naučil.....to ON...ne nikdo jiný....a je teď strašně moc daleko a já tady brečím....x´( Je to možné ? Není vše jen sen ? Mám strašně moc otázek...kdo mi je zodpoví ? Asi jedině já sama.....

  Ach lidi....jak já jsem smutná.....xxx....

         Jdu se vybrečet do postele, pá....x´( ♥ x´( Už můžu říct, že ,,láska bolí"....láska k jedné velké věci...jednomu člověku a jednomu sportu....je nádherná, ale bolí.....