Zvláštní to den...

Tak, dnes je dost zvláštní den, teda aspoň pro mě. Za prvé, jsem byla poprvé na tréningu a noha mě dost bolela a když si představím, že to budu muset snášet už pořád....děsí mě to.
  Za druhé....včera jsem se pohádala s trenérem a byl na mě naštvaný a byl smutný. Ale dnes....bylo to jako kdyby se nic nestalo...opět vysmátý a vtipný a bylo to zase super. Nechápu to, ani omluvu nechtěl slyšet. Ano, samozřejmě, že jsem ráda....ale prostě je to zvláštní.
  Za třetí.....jela jsem na Spartu a vše bylo tak zamotané, že jsem na konec nehrála a místo toho, jela domů. Taky mi to přišlo divné, protože tam přišla nějaké holka, která ani nevěděla proč tam je, co má dělat a vůbec se jí nechtělo.
  Za čtvrté....škola. Byla jsem na dvě hodiny a pak jsem šla na tenis. Taky něco nové, mimochodem. Když jsem přišla po tenise, bylo to opět....zvláštní. Jen tak jsem tam seděla a nic nedělala a občas se přihlásila, abych vůbec něco řekla. Připadala jsem si, jako že tam nepatřím. Přitom už je tam vše v pohodě a v klidu.
  Za páté....poslouchám pořád do kola jednu písničku: Stejný cíl mám dál-od Bendika a Farný, přitom oba nesnášim tak, že bych je vyhodila ze země. Ale tato písnička se mi moc líbí a pořád u ní přemýšlím a vzpomínám. Nějak mi ,,přirostla k srdci'' :).
      Sice je to skoro vše...o té poslední a nejdůležitější věci pro mě vám říkat nebudu, sorry...:(
                                    No, tak asi jo....zdá se, že je toho málo a že to neni nic hrozného, ale pro mě se toho dnes odehrálo opravdu hodně a bylo to................ne moc povzbuzující. :((( :'( :))